Vlastimil Marek - nepochopený Bůh?



Vlastimil Marek



Po přečtení tohoto příspěvku na blogu Vlastimila Marka http://blog.baraka.cz/2010/11/nemuzou/ jsem si musela dát pár dnů na rozdýchání a uklidnění. Kdybych totiž svou reakci na jeho příspěvek napsala už tehdy, nebyla by publikovatelná :-) Dnes, po získání odstupu, bych ráda reagovala alespoň tady a teď. Autor totiž lišácky ve svém blogu neumožnil čtenářům na jeho článek reagovat. To by totiž mohlo narušit dojem jeho dokonalosti, což na jeho stránkách a pro jeho image evidentně není žádoucí.

Mé zklamání z pana Marka je značné. Věřila jsem, že v něm máme my ženy oporu, člověka, který přestože sám nemůže nikdy pocítit dar života v sobě a velikost těhotenství a porodu na vlastním těle, chápe a uznává ženy, o to víc ženy matky za obdivuhodné právě pro svou jedinečnost a dokonalost procesu darování života, ať už toto přinese pro muže cokoliv. Třeba to, že ve chvílích těhotenství a porodu je žena podstatnější než muž, že je uctívání hodnější než muž a že dokáže více než muž. Vnímala jsem ho jako muže respektujícího ženství a pokorně se sklánějícího nad velikostí těhotné a rodící bohyně, kterou každá žena v tomto období života je. Mýlila jsem se, tak hrozně jsem se mýlila, že se mi už nechce věřit ani větám, které ve svých knihách tak důkladně formuloval. Tehdy mě oslovily, dnes o nich pochybuji. Myslel to, když je psal, vážně? Anebo mu šlo, tak jako v současné době jeho mediálního a veřejného působení, pouze o možnost se zviditelnit a dokázat sám sobě a jiným, jak skvělou osobností je? Jde a šlo mu opravdu o nás ženy, anebo již tehdy, tak jako dnes, pouze o něj samotného? Když se z obohacujícího daru pro ženy stává klam, celkem to bolí.

Ve svém příspěvku se pustil hodnotit těhotné ženy, které nenaplnily jeho očekávání aplaudujícího a uctívajícího publika. Jako žena pracující s těhotnými a rodícími ženami také vidím změny chování těchto žen, ač už jsou způsobené hormony, dojetím anebo úžasem ze stavu očekávání, ale protože je i přes tyto nestandardní změny chci přijímat s obdivem, nikdy bych si nedovolila napsat o nich to, co autor ve své pyšné racionalitě (jak to sám nazývá). Jak si troufne posuzovat jejich intelektuální schopnosti? Chtít po těhotné ženě plné citu, empatie a neuvěřitelných emocí oceňovat jeho intelektuální racionalitu a ještě se divit, když jeho dokonalost nebyla pochopena, může snad jen pokrytec, který v knihách tyto ženy obdivuje, ale v reálu je bere jako „slepice“, které se nechtějí naladit na jeho mužské racio.

Hodí se mi na něj slova, která on sám v jiném příspěvku použil na pana Jiřího X. Doležala, cituji: „Je nutno si uvědomit, že právě tak jako blázen, který si myslí, že je Napoleon, i pan Doležal svým tvrzením věří (mysl vyrobí souhlasné argumenty, a umí nevnímat a přezírat ty odlišné) tak hlubinně, že je ho (tak jako blázna Napoleona, ale ono to platí i všeobecněji, takže i politika nebo generála) úplně zbytečné a marné pokoušet se přesvědčit argumenty, nebo dokonce, ta hrůza, přinutit, aby přiznal svůj omyl. To se nikdy nestane (takový člověk by prohrál sám sebe, a je prokázáno, že to přímo fyzicky bolí).“

Pan Marek u mě stejně tak prohrál. Z muže hodného obdivu pro svůj postoj k ženám, těhotným a rodičkám, pro mě spadl do bahna arogantnosti, typicky mužské ješitnosti a hrdopyšnosti. Také bych mohla napsat, že typický muž, ovlivněný hormonálními pochody ve svém těle, který myslí jen svým mužstvím, také není schopen úsudku. Ale protože chci muže, i kdyby jen toho mého, uctívat i v těchto chvílích, nedovolím si jej svými slovy degradovat. 

A k tomuto jeho odstavci... cituji:

„Nemůžou za to, protože (to pochopit) nemůžou. A právě tak jako teď už vím, že těhotné a maminky v Brně to, co jsem předložil, nemůžou ocenit, natož pochopit, už také automaticky předpokládám, že ani mé náhodné čtenářky nemohou (až na výjimky) ocenit a docenit záměrnou jemně provokující ironii, s jakou je tento blog flagelantsky a tragikomicky napsán a míněn.“

...nelze než napsat, že krom chování pokrytce je pro něj zřejmě vlastní i chování alibisty. Raději již předem udělejme ze čtenářek s nesouhlasným postojem ty ubohé, obyčejné, neracionální a nechápavé ženy, které jeho flagelanstký a tragikomický tón nepochopí. Inu, asi se v té racionalitě dosti mýlí. Já ani nekojím, ani nejsem těhotná, tudíž hormony neovlivněná a přesto nechápající. Asi to hold, pane Marek, nebude těmi hormony. Asi jste duši ženy a její velikost nikdy nepochopil, ačkoliv se tváříte na jejího největšího experta. A opět použiji vaše slova: „Nemyslím to nijak pejorativně: je to prostě tak.“